266. den - skartovačka

Vašík si vzpomněl, že už dlouho nedělal z papírů proužky. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopila, co to chce. A tohle je výsledek jeho práce.

265. den - žáby

Hany měl zas kreslící odpoledne a tak tvořil obrázek na tričko

264. den - tvořiči

263. - muškáty

kdyby takto vypadalo více balkonů, to by bylo na sídlišti veseleji. Můžu si jen představovat, vždyť ani já sama nejsem schopna se o truhlíky starat. Jeden rok jsem se o to pokusila a nevyšlo to, k dalšímu pokusu jsem už nenašla odvahu. A tak mne jen těší, že na takovýto balkon máme alespoň výhled z ložnice.

262. den - berušky nesedmitečné

při loňském náletu na naše okna, jsme si mysleli, že už i berušky degenerují a nechávali je u nás přezimovat. Teď už ale víme, že se jedná o slunéčka asijská, která vytlačují ta naše sedmitečná, tudíž se s nimi nemazlíme a vyhazujeme ven mráz nemráz.

261. den - nic necítím

ta skříňka smrdí, zaslechla jsem hlášku z kuchyně. Šla jsem taky čuchat, nic necítila. I tak po chvíli slyším cinkání skleniček při skládání do myčky. Skříňka vymyta.
no a už voní, se ozvalo k večeru. Opětovně jdu čuchat, nic necítím.

260. den - česnečka

už je mi dobře. Přišla chuť k jídlu a ještě si vymýšlí.

259. den - mates

258. den - piškvorky

zvládneme i v posteli

257. den - zabavme maminku

ležím se streptokokem v krku a tak kluci vymýšlejí, čím by potěšili. Skončili u lega a zásobují mě různými letadly a auty.

256. den - zrcadlení

nevím, kde se to v něm bere, ale občas přiletí: "mami, vyfoť mě" Temtokrát na hlavě má tykadla z broučkiády a na jednom čepici, v rukách motorku a auto, co jsou připraveny k odvezení Karlíkovi od Hanky a kroutí se do zrcadla. Prostě komediant.

255. den - stříbrná svatba

babi s dědou zakázali pořizovat dary, tak jen pro potěchu jsme vytvořili "strom"

254. den - šmoulové

Hany sběratel se vrhl na šmouly a protože na netu je spoustu hodných tet, jedna nám poslala všechny chybějící

253. den - staveniště

M: Vašíku, co to stavíš?

V: staveniště

252. den - pouštění draků

251. den - elektrovláček

250. den - přeměřování

"dědo, já jsem ti až po nos"

a abych to uvedla na pravou míru, ještě jedno foto

a ještě přemýšlím, jak je to s hraničními kameny. Když stojím na Slovensku a dívám se k nám, mělo by tam být C a ne S, ne?

249. den - medvídek Pú

Váša potřeboval pomoct s medvídkem Pú a nezavolal na pomoc mámu, ale bráchu. Toť bratrský pokrok.

248. den - motor

opetovně jsem byla vysláno do servisu a jelikož jsem očekávala doma výslech, co tam Tetka měnil, raději sem to vyfocla a zároveň získala i foto do projektu

247. den - 42 kg

Honza mi vysvětloval, že děcka nosí do školy kaštany v pytlíčcích, každý co unese. Zhodnotila jsem, že tato varianta u nás není možná, neb tašky co byly v kufru auta by odnášel po troškách pěkně dlouho (kaštany se ve škole vybíraly jen ve středu ráno). Takže jsem auto přistavila ke škole, odchytla osmáky pomocníky a kaštany jsou odevzdány. Tedy předpokládám, že první várka, nadšení ze sbírání zatím kluky neopustilo.

246. den - kaštánkové ZOO

doma pořád nebyl čas, až nakonec ve školce naše plány uskutečnily

245. den - východ slunce

tentokrát mě sluníčko překvapilo ráno při vytahování žaluzií

244. den - kvetoucí kaštany

je podzim, každý rok se naší rodiny zmocní šílenství ve sbírání kaštanů. Vozili jsme je na Vánoce zvířatům do lesa. Letos se šílenství ještě prohloubilo, neb ve škole vyhlásili soutěž. Hany ve své soutěživosti pro sběr nadchl celou rodinu, takže sbíráme každé možné odpoledne. Šílenství se letos zmocnilo i kaštanů, proč by jinak s rašením nepočkali na jaro?

243. den - boty

další úlovek bot přehozených přes drát. Kdo se takto baví?

242. den - Hrochův vrak

tak si tak přivezu Karlíka k automechanikovi a tam u zdi "stojí" Hrochova oktávka. Že měla jeho dcera bouračku jsem věděla, ale že to s autem dopadne až takto mne nenapadlo. Ještě, že jí se nic nestalo.

241. den - obsah kabelky ... ehm batohu

včera jsem se účastnila diskuse - no účastnila, spíše jsem poslouchala/neposlouchala, neb jsem neměla co dodat, kdo mě zná, pochopí, že kabelku přes rameno asi nikdy nosit nebudu - o kabelkách a co všechno se do nich musí vlézt. Tak na toto jsem si vzpomněla dneska po příchodu domů. Myslím, že o kaštanech se včera nezmínila ani jedna. A to jsem šla sama bez kluků pěšky z Výškovic.

240. den - sluníčko čaruje

já vím, že ty paneláky nic moc, ale obloha při západu přenádherná

239. den - tygr

z Vrabčáků se občas nevrátí Vašík, ale nějaké zvířátko

238. den - malý velký kluk

237. den - pica

pica už není, byla dobrá

236. den - broušení mečů

broušení mečů, tedy těch dřevěných