90. den - žirafa

Kluci mají přesunuto plavání na pátek, tak Honza mohl vyrazit do Klubu brouka Pytlíka, kde každé pondělí kromě her něco zajímavého pytlíkují

89. den - kuchař

Hanýsek mě měl dneska na starost. Pro jistotu jsem vyrazila překontrolovat, jak si vede s přípravou oběda, ale zvládal s přehledem a já to maskovala focením, protože mě drbal, že mám ležet, že mě zavolá až bude hotovo.

88. den - pizizubka

kluci byli od včerejška v Radvanicích, Peťa po AJ vyzvedl Honzu a jeli do sauny, Váša zůstal u babi a dědy. Hany hned po příjezdu vytáhl hry, které zvládáme v posteli. Ale proč jsem vybrala zrovna tuto fotku? Je tu krásně vidět, jak je bez zubu - prostě pizizubka.

87. den - červená knihovna

dnes jsem od terapeutky nafasovala čtivo k ozařování. Prý je třeba se dobře naladit a udržovat se v sladkém opojení a k tomu napomáhá přeslazená literatura. Číst pořád dokola a nic jiného. Měsíc se to dá vydržet, pokud to tedy má mít takový přínos, proč to nevydržet. To bylo jen tak na okraj. Zatím mobilizuje jizvu aby zvládla ozařování i když Richtr slibuje, že se jizvě pokusí vyhnout. Ale kdo je připraven není překvapen, takže mobilizujeme.

86. den - malý malíř

tak dneska babi vzal k panu malíři i foťák, tak konečně víme, co ten náš Hany tvoří. Tak tady jeho dnešní dílko

85. den - deka pro Karlíka

tak konečně jsem včera dodělala deku pro Karlíka do pokojíčku na dveře. Mají v březnu přijet, tak mě to motivovalo, aby byla hotová. No je trochu pokrčená, ale to už si musí přežehlit Hanče.

84. den - pica

kluci si vymysleli picu na večeři, tak chystali. Zasahování třetí osoby nebylo třeba, zvládali sami, tak jsem fotila. Jen tu závěrečnou - upečenou picu - nemám. Než jsem si vzpomněla, že ještě chci fotit, bylo snědeno. To mluví za vše - povedla se jim.

kečupu hooodně

ochutnat je taky třeba

sýr a salám a salám a provázky

ještě koření, pěkně rozdrtit, ať neštípe

a může do trouby

83.den - špitání do ouška

82. den - logopedická chvilka

nandávali jsme s Vašíkem pračku. Já třídím, podávám Vášovi, Váša háže do pračky.

Váša byl jeřáb a komentoval: další váka
M: váRka, řekni to pořádně
V. chvíli přemýšlí, mrská jazýčkem v pusině: další homada
M: hRomada, zapomněl jsi zadrnčet
V. opětovně přemýšlí a s úsměvem: další kopec

příště musím přizvat Terinku, před ní se víc snaží

81. den - bubliauto

kluci po dlouhé době vytáhli bubliauto. No ono bylo patřičně skryto, neb jsem raději, když bublají venku, ale Váša byl vytrvalý a nakonec jej našel. A tak bublifukovali.

80. den - zub

Hanýskovi se už asi týden viklal další zub. Už mi to nedalo, tak jsme zavzpomínali, jak mu s tím minulým pomohl strejda Vašek, a dělali jsme srandu, že budu další Vašek a lup, už jsem ho měla v ruce. Hany to zjistil až za chvilku, když na patřičné místo zašmejdil jazykem. Povedlo se a bolelo to až dodatečně. Trošku.

79. den - zítřejší svačina

Hany byl s babi u pana malíře, já dodělávala databázi a Peťa s Vášou připravovali svačinku na zítra, to si dáme do nosu

78. den - kostel

H: mami, postavil sem kostel a vyfotil ti ho, kdyby jsi si ho chtěla postavit taky, tak ať víš jak

tak kdyby jste si někdo chtěli postavit kostel, tady máte plánek

77. den - prší

mastíme karty o sto šest. Hany poctivě počítá, kdo kolikrát vyhrál a vzteká se, když se mu nedaří. Vašík má štěstí začátečníka a většinou vyhrává, tak se raduje.

76. den - klacky pod nohy

dnes nejsou moje ani fotky ani slova

Tož Ahoj přátelé, jedno máme jisté - nebudeme muset hrabat seno a trávu na naší louce ... Nemáte možnost sehnat tak metrák travního semene jako sponzorský dar? Tyhle fotky mi dovezl dnes Fakír. Jen pro informaci, jak má člověk dělat tábor, když mu všichni hážou klacky pod nohy... Hroch

75. den - budíček

skoro každý den Honza remcá, že musí ráno vstávat. Je neděle, není důvod vylézat z pelechu a ráno mě probudí mokrá pusa na tváři "mami vstávej, nestihneme školku". No nezahryzli by jste ho.

74. den - kuličky

Peťa s Hanýskem vyrazili do sauny, Váša nešel, neb jej kurýrujem z občasného kuckání, tak sauna není pravé ořechové. 

Udělali jsme si kuličkové odpoledne. S kuličkami se dá dělat tolik věcí ... jen táta večer neocenil, že je našel i v posteli.

73. den - čmuchal

už ani v nejvyšších poličkách není bezpečno. Všechno najde.

72. den - závody

fotka kvalitou nic moc, foceno proti slunku, ale to nadšení z ní jen číší

71. den - sběratel

a došlo na Hanýskovy poklady. Vyhrazené krabice přetékaly, padalo to kam nemělo, tak začla probírka. To bylo loučení s nastříhanýma barebnýma papírkama, to bylo loučení s drobnostma, se kterýma si vživotě nehrál, ale když on je tak nutně potřebuje. Krabice jsou z poloviny prázdné, tak zas může hrabošit.

70. den - velká práce

hned po ránu jsme měli velkou práci. Kluci vstávali dobře naladěni ještě za tmy, takže když sluníčko začalo venku kouzli, byli již po snídani. Tak jsme si mohli dovolit zdržení v chystání na odchod do školky a vyhlíželi jsme východ slunce. Trvalo to celkem dlouho a v podstatě se nic nedělo, tak jsem ocenila, jak opravdu vydrželi s nosem přilepeným na okně a koukali a koukali. Vašík to jen okomentoval, "to je velká pláce" (to není překlep, i přes procvičování, to r v běžné mluvě stále není). Nevím jestli mluvil o jejich čekání nebo východu sluníčka.

a tady dvě pocitovky. Vyzkoušela jsem různá nastavení, aby vynikly ty nádherně kýčovité barvy, ale největší vychytávkou by byl asi stativ. Pokládat foťák na parapet jsem v šestém patře opravdu neměla odvahu.

69. den - víte jak to je

víte jak to je, že se Vám začíná zdát, že ta bedna v předsíni už jen zavazí, s vláčkodrahou, která v ní je už si moc nehrají, tak že by se už "poslala dál". Tak jsme to s Hančetem před Vánoci domluvili, že jak tu bude na jaře, bednu si odveze pro Karlíka. No a jak by ti naši dva to slyšeli, od té doby vláčkodráha jede. Staví skoro co druhý den a vypadají, že bavit je to zas nějakou dobu nepřestane. No tak to vypadá, že Karlíkovi k narozeninám pořídíme základní sadu a naši bednu dostane jako rozšíření později.

68. den - aktivní víkend

kluci se vrátili z Radvanic zcela vyžití, vylítaní a znavení tak, že večer usnuli dřív, než skončilo větrání před spaním.

V pátek byli na maškaráku s Hopsalínem. Příprava masek byla celkem jednoduchá. Vašík chtěl být Kašpar - i po měsíci je nadšen, jak si ve školce vyráběli korunu a pak obcházeli jako Tři králové školku. No a on byl Kašpar. Nejdřív jsem myslela, že mu z bílého trička udělám hábit, ale při hledání Honzova oblečku objevil svůj táborový obleček a nic jiného už nechtěl. Jen ještě hůl a to si vybral florbalku. Nenechal si vymluvit, ale myslím, že na maškaráku stejně ležela pod stolem. Děda si užil nošení, když mu ti vnuci tak rostou a už nechcou, užívá si každé příležitosti a byl vyhlášen "Nej Děda" za tanec s vnukem.

Hany chtěl být Vinetou - u babi ho viděl v Pokladě na Stříbrném jezeře. Před dvěma roky už byl za indiána, tak jsme našli starý obleček, tenkrát ho měl dost volný, tak tentokrát natěsno. Byl spokojen a já byla ráda, že nemusím hledat, jak Vinetouův obleček vůbec vypadá a ještě jej šít. Hnědé kalhoty nemá, tak si zvolil zelené, na ty jsem jen přišila třásně. Dlouho se rozhodoval mezi čelenkou s a bez péra, nakonec péro vyhrálo. No a jako pušku si vzal valašku, ale taky na fotkách není, tak myslím, že její umístění během maškaráku je jasné.

v sobotu byli na výstavě mašinek

a v neděli na výletě na Hukvaldech. Hany s babi vyšlápli až k hradu, Vašík s dědou se prošli k lišce Bystroušce.

babi a dědo, díky

67. den - nejoblíbenější jídlo

nejoblíbenější jídlo našeho táty

66. den - psaní

mamí, můžu si pomalovat hrneček?
jasně, křídy jsou v šuplíku
mamí, já si ho podepsal
jo? napsal jsi V?
ne, podepsal jsem si ho Honza

a opravdu Vašík se podepsal Honza, asi jak to pořád vidí u bráchy. Trochu přetočeně, ale je to tam.

65. den - velké koupání

Mája okoupaná Vašíkem si užívá fénování tátou. To je labůžo.

64. den - tašky

já vyhrála :-) a dneska přišly. Tak jim udělám malinkou reklamu: Plenkový ráj - ekotašky

63. den - strakapoud

foceno proti sluníčku a přes okno, ale i tak to po úpravách celkem dobře dopadlo, jen nejsou vidět ty jeho krásné barvy. Přilétá na zahradu u našich do krmítka, zrníčka si zašprajcuje do praskliny v pergole a pak se do nich proklove.