143. den III - po požáru

to byl kontejnér

142. den III - sbíráme

141. den III - venku

140. den III - motorkáři

babička si vyžádala slib, že pojedou pooomaaaluuu a pak to raději ani nechtěla vidět a kluci byli nadšeni z nové atrakce

139. den III - jdeme krmit kuřata

na tipa tipa, neseme vám dobrotu

138. den III - na průlezkách

137. den III - úklid u studánky

odtahat spadané větve dá práci, ale když spojí síly, vyrvou i uschlé křaky

136. den III - indiáni

135. den III - na kole na lanovku

134. den III - malíř

134. den III - stromohrátky

pře barákem pokáceli strom, ořezali větve, klády odvezly, větve nechali. Ideální materiál k budování. Byl problém je dostat večer domů, v bunkru chtěli i spát.

133. den III - Mikulov

konečně jsme dojeli do Mikulova, kolem kterého jsme celý týden projížděli. Po dojezdu k chaloupce, jsme posbírali staré pečivo, co se nám za ten týden sešlo a sjeli nakrmit labutě. No a závěr se krásně zaokrouhlil - Hanysovy kilometry na kole pro tento rok

132. den III - narozeninový den a dravci

Vašík slavil narozeniny v podstatě po celý den. U Janova hradu jsme si dali na svačinu francouzské palačinky, v parku Lednického zámku jsme si pochutnali na zmrzlinovém poháru a večer jsme grilovali a kluci popíjeli dětský šampus a my vínečko od strejdy Jožky.

V Lednici jsme časově prošvihli představení dravých ptáků, ale i tak jsme se tam zajeli podívat a nelitovali jsme. Zrovna uklízeli po představení, přesto nás pozvali na krmení, kluci si mohli podrbat sovičku, posbírat peří a shlédli jsme výcvik mladého včelojeda lesního.

Vašík večer prohlásil, že to byly jeho NEJKRÁSNĚJŠÍ NAROZENINY!

131. den III - Stezka bosou nohou

střídáme dny s koly a bez kol, takže dnes vyrážíme autem na koupaliště do rakouského Rabensburgu. Ale, vidíme upravenou cyklotrasu a říkáme si, že příště na kole :-)

Jitka s Ivankou a pak i Véna s Editou nadšeně vykládala i Stezce bosou nohou a Hany se pořád ptá, kdy tam zajdeme, tak proč ne na konci odpočinkového dne, vždyť je to necelých 5 km. Parkujeme u Muzea Železné opony pod Raisnou, občerstvujeme se nanukem, boty necháváme v autě a jdeme - dle referencí zážitková procházka. 

Chyba první: spoléhat se na to, že v polovině stezky je občerstvení a nevzít si sebou vodu. Občerstvení bylo zavřeno a my žíznili. 

Chyba druhá: spoléhat se na nadšené vyprávění o tom, jak se jde CELOU dobu naboso. Některé úseky jsme protrpěli a když jsme to vykládali při návratu, Véna odvětil - ale my si nesli boty v ruce a když se nedalo, tak jsme se obuli. 

To nám zamlčeli :-( Ještě že měl sandálky alespoň Váša a byl ochoten ke konci je půjčit Honzovi, který kňučel při každém kroku.

Takže pokud bychom měli sebou dostatek vody a boty, bylo by to super. Stanoviště zajímavá, procházka mezi vinicemi opravdu zážitková.

130. den III - Dobré Pole

vyrazili jsme po místní dálnici pro kola na návštěvu do Dobrého Pole. Měla jsem strach, jestli dům tety a strejdy poznám - byla jsem tam jako malé děcko, ale paměť ukrývá nejedno překvapení. Jen co jsme najeli do dědiny, hned jsem věděla, kterým směrem se dát a který dům je náš cíl. Strejda nás samozřejmě vytáhl do sklípku, já musela prchnout, měla jsem strach, že bych nebyla schopná vylézt na kolo, Peťa statečně ochutnával, dokonce i Hany ochutnal "Vavřinečka".

Při cestě zpátky jsme se oráchali na koupališti v Březí. Náš kilometrově nejdelší výlet na této dovolené a super.

129. den III - ZOO Hodonín

128. den III - okolo Valtic

127. den III - Permonium

Hany byl v Permoniu na začátku prázdnin s oddílem. Nadšeně vykládal, tak jsme se stavili při cestě na jih. Užili jsme si všichni. Hany tentokrát nebyl úspěšný, Váša ano, tak každý má po jednom permoníku.

126. den III - 123

projížďka na kole

125. den III - pruhy až oči přecházejí