vyrazili jsme po místní dálnici pro kola na návštěvu do Dobrého Pole. Měla jsem strach, jestli dům tety a strejdy poznám - byla jsem tam jako malé děcko, ale paměť ukrývá nejedno překvapení. Jen co jsme najeli do dědiny, hned jsem věděla, kterým směrem se dát a který dům je náš cíl. Strejda nás samozřejmě vytáhl do sklípku, já musela prchnout, měla jsem strach, že bych nebyla schopná vylézt na kolo, Peťa statečně ochutnával, dokonce i Hany ochutnal "Vavřinečka".
Při cestě zpátky jsme se oráchali na koupališti v Březí. Náš kilometrově nejdelší výlet na této dovolené a super.
Žádné komentáře:
Okomentovat