když Hany domlouval v Kozlově co za vysvědčení, rozpomněl se, že jsme kdysi byli na bowlingu. Tak děda zajistil poukázky z práce a vyrazili jsme u příležitosti jarních prázdnin opětovně. Stihli jsme čtyři hry. Tedy pouze tři, pak už se nám nechtělo, jen Hany by pořád házel a házel, tak jsme se odklidili k jídlu a Honza hrál za všech pět. Měl obrovskou radost, že překonal 100, opravdu je jeho, i když je na řádku děda - ten jen povzbuzoval na dálku a chválil jej, že on by to taky tak zahrál
ještě musím připsat, že jsme mu svorně v různých variantách po jeho výkonu prorokovali, že jej zítra/pozítří/třetí den je kritický bude bolet noha/ruka/záda/zadek. A nic.
Žádné komentáře:
Okomentovat