vyšlapali jsme si cestu houštím k potoku natolik, že jsme zvládli dojít jen v plavkách aniž by jsme se spálili o kopřivy a chodili se za horkých odpolední zchladit a Hany vzpomínal na modrou trojku na táboře. Tak jsme se domluvili, že když ráno sám vstane a vzbudí mě, že s ním taky budu chodit. A náš spáč opravdu vstával a ráno jsme se máčeli v Desné. Krása. Doma si po ránu studenou sprchu nedám, ale ten potok člověka opravdu nastartuje.
Žádné komentáře:
Okomentovat