253. den - staveniště

M: Vašíku, co to stavíš?

V: staveniště

252. den - pouštění draků

251. den - elektrovláček

250. den - přeměřování

"dědo, já jsem ti až po nos"

a abych to uvedla na pravou míru, ještě jedno foto

a ještě přemýšlím, jak je to s hraničními kameny. Když stojím na Slovensku a dívám se k nám, mělo by tam být C a ne S, ne?

249. den - medvídek Pú

Váša potřeboval pomoct s medvídkem Pú a nezavolal na pomoc mámu, ale bráchu. Toť bratrský pokrok.

248. den - motor

opetovně jsem byla vysláno do servisu a jelikož jsem očekávala doma výslech, co tam Tetka měnil, raději sem to vyfocla a zároveň získala i foto do projektu

247. den - 42 kg

Honza mi vysvětloval, že děcka nosí do školy kaštany v pytlíčcích, každý co unese. Zhodnotila jsem, že tato varianta u nás není možná, neb tašky co byly v kufru auta by odnášel po troškách pěkně dlouho (kaštany se ve škole vybíraly jen ve středu ráno). Takže jsem auto přistavila ke škole, odchytla osmáky pomocníky a kaštany jsou odevzdány. Tedy předpokládám, že první várka, nadšení ze sbírání zatím kluky neopustilo.

246. den - kaštánkové ZOO

doma pořád nebyl čas, až nakonec ve školce naše plány uskutečnily

245. den - východ slunce

tentokrát mě sluníčko překvapilo ráno při vytahování žaluzií

244. den - kvetoucí kaštany

je podzim, každý rok se naší rodiny zmocní šílenství ve sbírání kaštanů. Vozili jsme je na Vánoce zvířatům do lesa. Letos se šílenství ještě prohloubilo, neb ve škole vyhlásili soutěž. Hany ve své soutěživosti pro sběr nadchl celou rodinu, takže sbíráme každé možné odpoledne. Šílenství se letos zmocnilo i kaštanů, proč by jinak s rašením nepočkali na jaro?

243. den - boty

další úlovek bot přehozených přes drát. Kdo se takto baví?

242. den - Hrochův vrak

tak si tak přivezu Karlíka k automechanikovi a tam u zdi "stojí" Hrochova oktávka. Že měla jeho dcera bouračku jsem věděla, ale že to s autem dopadne až takto mne nenapadlo. Ještě, že jí se nic nestalo.

241. den - obsah kabelky ... ehm batohu

včera jsem se účastnila diskuse - no účastnila, spíše jsem poslouchala/neposlouchala, neb jsem neměla co dodat, kdo mě zná, pochopí, že kabelku přes rameno asi nikdy nosit nebudu - o kabelkách a co všechno se do nich musí vlézt. Tak na toto jsem si vzpomněla dneska po příchodu domů. Myslím, že o kaštanech se včera nezmínila ani jedna. A to jsem šla sama bez kluků pěšky z Výškovic.

240. den - sluníčko čaruje

já vím, že ty paneláky nic moc, ale obloha při západu přenádherná

239. den - tygr

z Vrabčáků se občas nevrátí Vašík, ale nějaké zvířátko

238. den - malý velký kluk

237. den - pica

pica už není, byla dobrá

236. den - broušení mečů

broušení mečů, tedy těch dřevěných

235. den - lehce podzimní

234. den - Hvězda

příjemná procházka lesem

233. den - Václav

vše nejlepší k svátku

232. den - perličková koupel

Vašík si se sestřičkou domluvil, že až půjdu do perličkové koupele, půjde taky a nachytá ji bublinky. Chytání se nezdařilo, ale koupel ano.

231. dne - Praděd orámovaný

objevili jsme, že Praděd je vidět i z Karlové studánky, kousek od Libuše

230. den - Praděd

foceno nataženou rukou - škoda té useknuté brady, jinak to vyšlo parádně

 dodatečně přidávám dorovnanou, aby vysílač nepadal, ale brada je useknutá ještě víc, proto nechávám obě varianty, ať každý může posoudit, jestli úprava prospěla

229. den - běžec

nechtěl se nechat vyfotit, jak si pochutnává na lázeňském oplatku, tak jsme se naháněli a dopadlo to celkem zajímavě

228. den - duha

tak si ráno šlapu na procedůru a potkám duhu. To jsou ty krásy přírody.

227. den - kavárna Letní lázně

seděly jsme s babi u kafíčka, Váša měl dlouhou chvíli, tak si půjčil foťák a vyrazil na lov

226. den - mlýnek

Vašík s babi při svých procházkách objevili kamenný stůl s mlýnkem. Tak kdo vyhraje, bukvice nebo kamínky?

225. den - pecáky

224. den - zas ty vosy

tentokrát na autě. Asi dorazilo navoskované z myčky, protože na ostatních nebyly, jen na tomto. Trochu mi to navodilo nálado od Hitchcocka, brrr.

223. den - Sovinec

222. den - Hornické slavnosti

221. den - kriket či kroket

nejdřív jsem si pletla jestli kriket nebo kroket - přikláněla jsem se spíše kroketu, ale nechala jsem se zviklat dědou, který prohlásil, že kroket je jídlo z brambor. Nedalo mi to a našla jsem si:

Kroket je hra a sport, ve kterém se na travnatém hřišti (kurtu) holí podobnou dřevěné palici údery posouvají koule skrz branky k cílovému kolíku

Kriket (Cricket) je míčová pálkovací kolektivní hra, v níž proti sobě nastupují dvě družstva po jedenácti hráčích

Krokety je skvělá příloha, jejíž recept vám umožní spotřebovat zbytek bramborové kaše

220. den - blog

večer si Vašík zavřel do sprchy a byl nadšen, že se může sprchovat sám, neb se mamka k němu do sprchového koutu nevleze. Patřičně si to užíval a protahoval, já mezi tím, doháněla resty na blogu.

Mami, už jsem hotov, pojď číst ...

219. den - vodopád

s kvalitnějším foťákem, nebo kdyby ten můj alespoň neblbnul, by to byla krásná fotka

218. den - vosy

vosy všude kam se podíváš. Hlavně babi Danka, která zrovna s námi v lázních pobývala z nich byla neštěstná. Přitahovala je, jak mouchy mucholapka. No a tady je likvidují zrovna na Slezském domě. Od té doby jsme každé ráno na schodišti nacházeli koberec z mrtvých vos.

217. den - stromátko

mami, ten strom je těhotný, v bříšku má malé stromátko

216. den - Čertův kámen

ke křížku jsme vyrazili na doporučení paní recepční z Libuše. Vycházka opravdu nenáročná a krásná. Hlavně ta první, to jsme ještě sbírali po cestě maliny. Od té doby tam Vašík táhl každého, kdo za námi přijel. Pod kamenem byla cedule s pověstí, jak se tam kámen dostal a proč je na vrcholu křížek. Kluci už to znali nazpaměť, ale stále si to nechávali předčítat. Tohle je foto asi z pátého výletu k Čertovu kameni nebo také ke Křížku, jak se taky mezi místními říká.

215. den - dáma

babi s Kubíkem odjeli a na víkend přijel Peťa s Hanýskem. Vyrazili jsme do Rapotína.

214. den - večerní procházka

zdrželi jsme se u babi, tak když jsme vyráželi k Slezskému domu, už se stmívalo, vzali jsme to oklikou a sledovali, kde co svítí, bliká, mění barvu

213. den - výstava

dneska mě kluci s babičkou pozvali na výstavu do přírodní galerie

212. den - jedlíci

babi měla pořád starost, jestli kluci dost jí, tak jsem jí vyfotila jednu důkazovou, že talíže jsou skoro prázdné

211. den - kobylka

Váša lovec naháněl kobylky na svahu, tak jsem se taky přidala, ale s objektivem

210. den - schody do nebe

209. den - já s písničkou jdu jak ten ptáček ...

208. den - plavci

207. den - Kuba

z Ostravy jsem Vašíkovi přivezla nového lázeňského parťáka. Prvním dvou tazatelům z lázeňských hostí "dvojčátka?" jsem se snažila vysvětlit, jak se věci mají, ale u dalších už jsem to vzdala a jen se mile usmívala. Servírkám stačilo ujištění, že další výměna se už nebude konat.

206. den - školák